Höllental 2010

Ho Studénka

Tak a máme za sebou zase další letošní výjezd členů Horolezeckého oddílu Studénka. Tentokrát jsme se o prodlouženém červencovém víkendu vydali do oblasti Höllental. Jedná se o lezeckou, turistickou a Ferratovou oblast, kde se však dají provozovat i spousty dalších sportů a odvětví horolezectví. My jsme zde jeli převážně lozit po skalách, proto se pokusím článek zaměřit tímto směrem.

Oblast Höllental se nachází v Rakousku asi 70 km od Vídně. Do oblasti nás jelo celkem 10. Přičemž nás jelo 8 za lezením a 2 za turistikou a Ferratami. Do města Kaiserbrunn, jsme dorazili v pátek 2.7.2010 okolo 23:00 hodin a s hromadou ostatních Horolezců přespali na parkovišti, které v této oblasti slouží jako jediný povolený kemp.

Hned druhý den se jedna skupina rozhodla projít si místní okolí, protože jsme zde byli poprvé a druhá (mladá a nerozvážná)  se vydala za lezením. Musím přiznat, že v druhé skupině jsme docela podcenili místní terén a stěny na které jsme se vydali, jsme vůbec nenašli. Proto jsme asi po tří hodinovém bloudění suťoviskem, a jedním lehkým přelezem přez skalnatý hřeben, hledání vzdali a vydali se nedaleko kempu k vodě, kde jsme si osahali místní skálu na Boulderu nad vodou a příjemně jsme spojili lezení s koupáním :o). A jak dopadla první skupina? Ti samozřejmě přípravu nepodcenili, koupili si místní turistickou mapu a užili si krásnou ferratovou trasu v okolí.

V neděli už jsme se v plném počtu vydali do skal. Tentokrát jsme se již zeptali místních znalých lezců, kteří nám k lezení doporučili horolezecké vícedélkové cesty přímo v údolí Höllental.  Tady si lezci Petr a Filip vybrali cestu BLECHMAUERNVERSCHNEIDUNG (obtížnost 6 UIAA, délka cesty 230 m). Tuto jsme našli asi po hodině a půl hledání v obrovském údolí Höllentalu. V této cestě již však byly nalezeny tři lanové družstva a další se do cesty chystalo, proto se kluci rozhodli přitvrdit v kvalifikaci a na rozlezení si nastoupili do vedlejší cesty, kde nikdo nelez a vylezli si cestu ABSURDISTAN (8 UIAA, 210 m), kterou si i přes její extrémní klasifikací užili až do jejího závěru.  Já (Jakub) a Honza jsme si chtěli vylézt cestu KING KONG KOARL ( 6+ UIAA, 170 m), kde jsme se u nástupu pod cestou potkali s dalšími čechy, kteří nám ukázali odkud cesta vede a následně se k nám přidal i jeden z nich, který do stěny neměl parťáka Petr. Tuto jsme si vylezli, kdy musím říct, že z jejího vrcholu jsme měli super zážitek a zavěšeni ve smyčkách jsme si užili krásný výhled do celého údolí Höllentalu. Tyto cesty se nacházely v sektoru BLECHMAUER (v horolezeckém průvodci značeném jako sektor s číslem 50). Ostatní lezci šli na ferraty a potom boulderoval do okolí kempu.

V pondělí jsme lezli v sektoru VORDERE KLOBENWAND (v horolezeckém průvodci označené pod číslem 61). Tady si jeden 4 člený tým (Petr, Robin, Martin a Filip) vybral cestu GAISBAUER – JUG WEG (5 UIAA, 150 m), který vedla krásnými spárami, komínem a stěnami do výšky 150 metrů.  V druhém týmu (Jakub, Pavel a Honza) jsme si pro přelez vybrali cestu NIX FÜR SUDERER (6 UIAA, 180 m), která nám byla doporučena místními lezci. Tuto cestu můžu všem, kteří pojedou do oblasti doporučit, kdy si v této osahají spoustu lezeckých technik (od stromového lezení, po raibasy až k sokolíkovi a převis). Tuto cestu si ještě odpoledne přelezl i Petr s Filipem.  Ostatní členové lozili jednodélkové pasáže cest v tomto sektoru.

Poslední den už byl dost individuální, kdy někteří museli z místa odjet již dopoledne. Já (Jakub) s Petrem jsme se však rozhodli i přes špatnou předpověď počasí vylézt si cestu DIESSEITS VON EDEN (8 UIAA, 220 m) a musím říct, že i přes docela vysokou obtížnost, kterou jsem nikdy před tím nelezl, jsem si cestu užil až do jejího závěru, kde nám po pěti hodinách lezení ve stěně v poslední délce s obtížností 7+/8- začalo pršet, kdy však Petr tuto délku s přehledem přelezl já ji za ním vyhákoval technickým stylem za použité expresek (A0 UIAA), v dešti jsme ji slanili až k jejímu nástupu, kde jsme měli odložené sandály a jak by řekl Robin, tak jsme „Šutrboardingem“ z údolí běželi k parkovišti do auta, kde na nás čekal Honza s Filipem a z oblasti jsme odjeli domů.

                No a co jsme dělali po večerech?  Vlastně to probíhalo klasicky. Koupání v ledové vodě místní říčky, kdy odhad teploty vody byl 5^oC, ale hodinky nám ukázaly 14^oC. No a dále kytara, slacklining, bouldering a zevling :o) – nebo by se to taky dá napsat jako regenerace do dalšího dne.

Jakub Marek a kolektiv HO Studénka

členové, kteří se akce účastnili: Jakub Marek – 23 let, Filip Kudla – 15 let, Pavel Marek – 34 let, Filip Morys – 17 let, Jan Valenta – 24 let, Petr Lukeš – 40 let, Renata Doležalová – 24 let, Robin Gebauer – 28 let, Marek Münster, Martin Ulčák

Diskuze a poděkování, které vzniklo na facebooku (bylo by škoda to tady nedát):

Jakub Marek Po návratu z Rakouska zničený a hotový.....Supr lezení a krásné výšky a rozhledy.....no prostě super akce......Děkuju Petrovi za poslední přelez cesty DIESSEITS VON EDEN za 8 UIAA, délka cesty 220 m...prostě luxus a i když to pro mě nebylo čistě přelezené (pro prvolezce čistý RP 8 UIAA, pro mě jako druholezce obtížnost TR 8 UIAA /A0 v poslední délce) prostě super zážitek. Děkuju

Petr Lukeš No a to se vám ještě nepochlubil, že prvních 70 m cesty vyběhl na prvním v naprosto rekordním čase a pak trpělivě a bezpečně odchytal nespočet mých pádů. A tu poslední délku odhákoval beztak jen proto, že už začínalo pršet. ;-) Díky Kubo, supr spolupráce a perfektní výlet. Těšte se, mám tak 10 min video, jak Kuba statečně bojuje v cestě. A jinak Filip a ostatní taky supr výkony. Robin jednoznačně vyhrává první cenu v "šutrboardingu" :-)

Jakub Marek  :oD Jj...děkuji...brzy repete....už se těším

Filip Kudla Bylo to super užil jsem si to :) Taky děkuji Petrovi za tu cestu kterou jsem s nim lezl bylo to fajne :)

Petr Lukeš Filipe, když jsem uprostřed stěny na štandu mluvil s tou maďarkou a řekl jí, že lezeš poprvé v takových horách, tak se při pohledu na to, co lezeme s údivem zeptala, jestli to myslím opravdu vážně. Její parťák tu jejich cestu za ní nedolezl ani do půlky, takže ho musela spustit a pak slanit. Ty jsi to se mnou vydržel celých 210 m, vyškrábal se i přes ten velký převis, takže taky moc díky a klobouk dolů. Jen pro pořádek, cesta se jmenovala ABSURDISTAN a byla za 8 UIAA. Jenže co nám zbývalo, ty lehčí cesty byly obsazený, tak jsme prostě zkusili lézt a ono nás to nakonec pustilo až nahoru.... (asi po 7-8 hodinách lezení a visení v sedácích) :-)